JARO, VELIKONOCE

Obchůzky s figurou smrti (vynášení smrti, zimy)

Obchůzka dětí s figurou  znázorňující smrt, zimu. Váže  se k Smrtné neděli. Figura má převážně ženskou, ale  i mužskou podobu (SmrtkaMařenaSmrťák). K obchůzce, jejímiž interprety jsou děti (dříve i mládež), zejména dívky, se vážou obřadní písně a říkadla. Starší formou vyvrcholení obchůzky je ničení loutky a poté společné pohoštění. Smrtná neděle – v církevním kalendáři postní neděle dva týdny před Velikonocemi

Obchůzky s májkem (letečkem, jedličkou)

Obchůzka děvčat s ozdobeným stromkem (májkemletečkemjedličkou), provázená obřadními písněmi, říkadly, popěvky. Váže se převážně ke Smrtné neděli (navazuje vynášení smrtky nebo mu předchází), někde k neděli Květné. Květná neděle –  postní neděle týden před Velikonocemi.

Velikonoce

V křesťanství nejdůležitější svátek roku zasvěcený vzkříšení  Ježíše Krista. Slaví se první neděli po prvním jarním úplňku. Předchází jim přípravné období jarního postu, vrcholí ve velikonočním týdnu (pašijový, svatý týden), který začíná na Květnou neděli a končí velikonoční nedělí. V tradiční kultuře se na Velikonoce vážou obyčeje spojené s příchodem jara a nového období. Jsou to obřadní úkony spojené s očistou (obřadní umývání na Zelený čtvrtek, Velký pátek), s novým ohněm (pálení jidáše na Bílou sobotu), s  čerstvou zelení (pomlázka).